Majky našiel domov v ČR 🙂

Jeho príbeh:

Majký, trojnožka
Ahoj! Rád bych se vám představil. Jmenuji se Majký, je mi 9 měsíců a jsem pes. Ale ne, jen tak ledajaký. Mám pouze 3 tlapky. Jak se mi to stalo, to už si přesně nepamatuji, protože mi byly asi 2 měsíce, ale co vím je, že kdyby mi packu neodebrali, asi bych teď už nežil. Pro spoustu lidí to bude vypadat, jako že je to veliký handicap a i když o mě často lidé říkají, že jsem roztomilý, asi by měli strach vzít si domů pejska s takovým či jiným handicapem. Já měl však to štěstí, že si mě adoptovali v pátek 30. března 2018 dva docela milý lidé z Česka. No a abych vám řekl ještě něco o svém životě před adopcí, z kterého si moc nepamatuji – narodil jsem se na Slovensku a to v nějaké z romských osad. Když jsem si poranil zadní packu, našli mě a zachránili moc hodní lidé ze slovenského útulku, kde jsem také byl do té doby, než jsem byl adoptován. Spousta lidí se složila na operaci mojí packy a já jsem za to velmi vděčný, protože bez těchto lidí bych už teď pravděpodobně nežil a neměl bych tak skvělou novou rodinu, která se o mě krásně stará. To je asi zatím vše, co o mě potřebujete slyšet.
Tyto letní prázdniny mě moje nová mamka a taťka vzali na moji první dovolenou na Šumavě. Ani nevím, jak se to tam vlastně jmenovalo, protože neumím číst, ale bylo tam hodně lesů, sem tam jsem si pokecal s nějakou tou kravičkou, zaštěkal si na bečící ovci od sousedů a také se seznámil s paní Srnkou. A můžu říct, že jsem toho taky hodně nachodil. Dohromady jsme za týden nachodili až 60 km. A to mám jen 3 packy! Sice mě sem tam páneček musel vzít do náručí, nebo do batohu, ale jinak jsem to zvládl úplně sám! Jedna túra měla dokonce 21,4 kilometrů. Prý jsme šly k prameni nějaké řeky, myslím Vltavy říkaly, to je ale jedno, hlavní je, že chutnala moc dobře!
Nechci se vám chlubit tím, kde jsem všude byl a jak krásně jsem se měl. V tomto vzkazu mi šlo především o to, aby prostřednictvím tohoto příběhu lidé viděli, že i s handicapovaným pejskem se dá žít stejně jako s pejskem bez handicapu. Možná to je trošku jiné, nebudu tvrdit, že není, ale to neznamená, že to nemůže být třeba lepší. Lidé o mě sem tam říkají, že jsem z limitované edice a svým způsobem je to pravda. I se třemi packami jsem dokázal vyskočit na kuchyňskou linku a pochutnat si na pekáči buchtiček. Když chodím na výběh mezi pejsky a běháme, jsem skoro nejrychlejší z celého výběhu, dokonce mi skoro nestačí ani chrtové!
Když si někdo chce adoptovat pejska, představuje si roztomilé malé štěňátko, které chtějí všichni. Ale nás z útulku už tolik lidí nechce. Nechci se vychvalovat, ale i přesto že si mě naši neadoptovali jako ještě malinkaté štěňátko, ale už trošičku odrostlejší, tak si myslím, že i tak jsem roztomilý. A velmi vděčný. I když sem tam zazlobím, ale kdo ne. Tohle je něco z mého života v nové rodince, doufám, že se vám budou líbit přiložené fotky. Přeji všem pěkný den, váš Majký. Haf!